Mongolské dobroty aneb co tu jíme

Mongolské jídlo - pro jedny příslib exotické chuti, pro jiné noční můra samého tučného, prorostlého skopového. Mongolsko tím získalo jeden ze sloganů: Země, kde se stanete vegetariánem snadno a rychle.

Takže co tu vlastně jíme. Určitě jsou to polévky - silný vývar (masový či zeleninový) a v něm třeba knedlíčky plněné masem, vařené maso a zelenina - tady malá poznámka, mongolská kuchyně v zásadě zná ze zeleniny jen mrkev, brambory a cibuli. S kořením je to podobné - znají jen sůl a Vitanu klasik :-). S Vitanou klasik opravdu nežertujeme, potkali jsme několikrát. Z dalších českých potravin je k dostání sortiment dětských přesnídávek Hamé, paštiky Hamé a džusy Hello.

Pak tady mají moc dobré plněné knedlíčky, ostatně jak je v Asii dobrým zvykem. Říkají jim tady buuz a většinou jsou plněné sekaným masem s cibulkou. Skopovým, aby bylo jasno. Připravují se na páře.

Mají tu i jejich lehce osmaženou variantu.

A taky fritované knedlíčky plněné masem, které se jmenují khushur (někteří členové výpravy si je překřtili na fujšur). Obvykle se smaží v oleji, ale existují i podniky, kde se smaží ve skopovém tuku. Také jsou moc dobré a zejména Boldrik se po nich může utlouct. Dokonce si je ráno namáčí do čaje. Prostě Mongol :-)

Pak tady samozřejmě mají nudle. Móc dobré nudle - tsujvan se jim říká (vtipná část výpravy však tvrdí, že to je tfujvan). Je v nich maso, někdy skopové, někdy hovězí. A je to mňamka.

Kapitola sama pro sebe jsou tady saláty. Dá se tu najít relativně normální mrkvový salát se zelím. Narazíte tu však i na takovou dobrotu jako je rajčatový salát posypaný spoustou cukru :-) Taky tady mají bramborový salát podobný tomu našemu. Jo a mají oblibu v zahrádkách, tedy oblohách k jídlu. Jako u nás. Klíčem k úspěšnému objednání jedlého salátu je držet se jednoduchých, univerzálně dostupných druhů zeleniny. Jakmile se totiž místní kuchař setká s neobvyklou surovinou, tak začne používat fantazii, což je v kuchyni cesta do kulinárních pekel.

Co se týče snídaňových dobrot, tak mimo Ulanbatar je to slabší. Všude tu mají nějaké balené sladké koláčky nebo buchtičky. Problém je, že jsou tvrdé jako kámen, nebo alespoň suché jako poušť. Probíhá zatím neuzavřená debata, jestli jsou tyto vlastnosti způsobené tím, že většina dobrot je minimálně týden prošlá nebo jestli jsou takové už od okamžiku, kdy opustí pekárnu. Zachraňuje je snad jen výborná jahodová marmeláda, kterou na ně aplikujeme v množství větším než malém.

Někteří členové výpravy tak po zkušenostech se zdejším jídlem dávají na oběd v různých stravovacích zařízeních přednost rejži se zeleninou, studenými hranolkami a kečupem, k večeři si pak oblíbili instantní polívky všech chutí. Zbabělci :-)

Nutno přiznat, že se tu najdou i vyjímky. Dá se tu narazit na chutný burger, nebo třeba i lasagne (pravda, zase s hranolkama, tentokrát ale teplýma). Nebo třeba chutný mletý vepřový španělský ptáček s univerzální žlutou omáčkou (a rejží). Nebo také výborný šašlik (špíz). Samozřejmě z ovečky :-)

Nebo tu také mají báječný korejský hotpot - to vám přinesou kotlík s vývarem dle chuti, pak různé talířky s masem, zeleninou a tak a vy si to pak pěkně sami vaříte a kombinujete, jak slina na jazyku velí :-) Pozor, celkem snadno se příšerně přejíte.

Dobrou chuť!